by Gionit7
6. 6. 2016
Samota je krutá dáma
V plášti zahalená krása.
Přichází vždy v nejhorší čas
Aby zahnala veškerý jas.
Když nadejde tma
A vzpomínám jak odešla,
Objeví se strach,
Že obrátila se v prach.
Pocity mě trápily dřív
Chutnaly jak ledová tříšť.
Teď v krvi smáčím své rty
Abych potlačila zlé sny.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář